Pitigrilli
| Pitigrilli | |
|---|---|
 | |
| Rodné jméno | Dino Segre |
| Narození | 9. května 1893 Saluzzo, Itálie |
| Úmrtí | 8. května 1975 (ve věku 81 let) Turín, Itálie |
| Bydliště | Paříž, Francie |
| Alma mater | Turínská univerzita |
| Povolání | spisovatel, aforista a novinář |
| Ocenění | Cena pařížského levého břehu za zahraniční román (2018) |
| Choť | Deborah Senigalli a Lina Furlan |
| Partner(ka) | Amalia Guglielminetti[1] |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pitigrilli, vlastním jménem Dino Segre (9. května 1893 Saluzzo – 8. května 1975 Turín[2]) byl spisovatel a novinář. V meziválečném období byl oblíbeným a nejpřekládanějším italským spisovatelem pro svůj originální a provokativní styl plný humoru, satiry, slovních hříček a aforismů.[3] V letech 1930–1939 byl Pitigrilli placeným informátorem OVRA (tajná policie fašistické Itálie) a fašistickým úřadům prokazatelně udal asi 50 lidí.[2][4]
Jako spisovatel zavrhl v roce 1948 všechny své rané práce, které mu vynesly slávu a bohatství. Zakázal jejich dotisky, neprodané výtisky odkoupil a stáhl z prodeje. Nicméně román Kokain byl znovu vydán v italštině nakladatelstvím Bompiani v roce 1999 a tentýž rok byl vydán i v češtině.
Život
[editovat | editovat zdroj]
Jeho otec David Segre byl členem bohaté židovské rodiny z Turína a jeho matka Lucie Elena rovněž pocházela ze zámožné, ale katolické rodiny. Neměl sourozence. V roce 1916 dokončil studium práv na Turínské univerzitě. Už jako student publikoval své příspěvky v různých časopisech. Publikační činností se Pitigrilli živil až do roku 1974.
V roce 1914 se seznámil s Amálií Guglielminettiovou, básnířkou a spisovatelkou, která ho uvedla do literárních kruhů. Později se stala jeho milenkou a v říjnu 1918 se spolu usadili v Římě. V srpnu 1924 se s Amálií rozešel, ale bouřlivý milenecký vztah měl veřejnou soudní dohru včetně Pitigrilliho zatčení. Po rozchodu s Amálií založil Pitigrilli literární časopis Grandi Firme, který vycházel v Turíně v letech 1924 až 1938, kdy byl zakázán podle antisemitských italských rasových zákonů fašistické vlády. Dne 5. prosince 1931 se na italském konzulátu v Paříži oženil s Deborah Senigalliovou, dcerou bohatého židovského turínského průmyslníka, a v červnu 1932 se jim narodil syn Gianni Segré († 2010[5]). Manželé spolu nikdy nežili, k právnímu rozchodu či rozvodu došlo až o mnoho let později.
V roce 1939 byl Pitigrilli podle antisemitských rasových zákonů italské fašistické vlády klasifikován jako Žid, protože jeho otec a manželka byli Židé. V roce 1940 se v katolickém církevním obřadu oženil podruhé s katoličkou Linou Furlanovou (1903–2000) a dne 15. dubna 1943 se jim narodil syn Pier Maria Furlan († 19. ledna 2022), jemuž bylo ponecháno příjmení matky ze strachu z rasové perzekuce. Lina Furlanová byla povoláním právnička, první trestní právnička-žena v Itálii. Podle italského práva se tímto sňatkem stal Pitigrilli bigamistou, z hlediska církve byla jeho první manželka konkubínou. V září 1943 uprchl Pitigrilli z Itálie do Švýcarska, kde byl 17. září 1943 zaregistrován jako politický uprchlík. Později se k němu připojila jeho katolická manželka se synem. Ve Švýcarsku dál publikoval pod různými pseudonymy. Po skončení války v roce 1945 došlo ke zveřejnění seznamů fašistických policejních informátorů OVRA a Švýcarsko zařadilo Pitigrilliho do seznamu hledaných osob. Ve Švýcarsku se rodina skrývala před úřady až do roku 1948, poté odplula do Argentiny.[6]
V letech 1948–1958 žil Pitigrilli s rodinou v Buenos Aires, do Argentiny připluli 28. března 1948. V Argentině Pitigrilli úspěšně vedl celostátní noviny. Říká se, že Evitě Perónové pomohl napsat její autobiografii, ale pravděpodobně jde o fámu. Po pádu Perónovy vlády se rodina vrátila do Evropy a usadila se v Paříži. Dne 8. května 1975 Pitigrilli zemřel v Turíně, kde byl na krátké návštěvě. Zemřel jeden den před plánovaným návratem do Paříže, kde žil. Dráhu spisovatele ukončil jeden rok před svou smrtí.
České překlady
[editovat | editovat zdroj]České překlady byly publikovány opakovaně a nelze přesně určit, kdy byly vydány poprvé. Komenského slovník naučný představuje v roce 1938 Pitigrilliho jako autora erotických románů a novel překládaných G. Krásovou.[7] Nejznámější dílo (Kokain) bylo katolickou církví zařazeno do seznamu zakázaných knih.[6]
Nakladatelství Šolc a Šimáček, knihovna Horizont:
- Pás cudnosti. Česky v roce 1932. Originální název: La cintura di castità, vydáno v roce 1921, Milán.
- Vegetariáni lásky I. a Vegetariáni lásky II. Česky vydáno v roce 1932. Originální název: I vegetariani dell'amore, vydáno v roce 1931, Milán.
- Kariéra polopanny. Česky v roce 1933.
- Přepychové žínky. Česky v roce 1933. Autor obálky: František Drtikol. Originální název: Mammiferi di Lusso, vydáno v roce 1920, Milán. Soubor 11 povídek.
- Urážka mravopočestnosti. Česky v roce 1933.
- Honba za láskou. Česky v roce 1934. Autor obálky: František Drtikol .
Nakladatelství Adolfa Synka:
- Kokain. V češtině vyšlo rovněž několikrát, v roce 1928 se jednalo o druhé vydání. Originální název románu: Cocaina, vydáno v roce 1921, Milán.
- 18karátová panna. Česky v roce 1932. Originální název: La Vergine a 18 carati, vydáno v roce 1924, Milán.
Nakladatelství Clinamen:
- Kokain. Česky vyšlo v roce 1999.
Piš hodně. Pracuj neúnavně, vydávej mnoho knih, piš do všech časopisů. Lidé čtou tak málo, že se nemá opominout nic, kde možno psát. Der se vpřed, a nestyď se za to. Lidé se rozdělují na dvě kategorie: Jedni se derou vpřed, druzí jsou impotentní.Pitigrilli, Rumunské kouzlo, Přepychové žínky
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Dizionario Biografico degli Italiani. 1960. Dostupné online. [cit. 2019-12-20].
- 1 2 Segre Dino - Pitigrilli | Galileum Autografi. www.galileumautografi.com [online]. [cit. 2026-01-13]. Dostupné online.
- ↑ SEGRE, Dino - Enciclopedia. Treccani [online]. [cit. 2026-01-13]. Dostupné online. (italsky)
- ↑ ZUCARO, Domenico. Lettere all' O.V.R.A. Di Pitigrilli. Itálie: Generico, 1960. ISBN 978-1000010169.
- ↑ Gianni Segré (auteur de La Confirmation). Babelio [online]. [cit. 2026-01-18]. Dostupné online. (francouzsky)
- 1 2 CRAIN MERZ, Noëmi. Pitigrilli – notorious novelist and political chameleon. blog.nationalmuseum.ch [online]. 2024-11-07 [cit. 2026-01-14]. Dostupné online.
- ↑ Komenského slovník naučný. 1. vyd. Svazek IX. Praha II., Žitná 13: Nakladatelství a vydavatelství Komenského slovníku naučného, 1938. Kapitola Pitigrilli, s. 65.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Pitigrilli na Wikimedia Commons
