close
Přeskočit na obsah

Světová populace

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Lidstvo)
Image
Vývoj lidské populace od roku 1950 po projekce do roku 2100 podle OSN z roku 2019.[1]

Světová populace je v demografii souhrn všech lidí, kteří k určitému datu žili, žijí nebo budou žít na planetě Zemi. Údaje jsou vždy přibližné, protože pro minulost chybí přesné údaje a budoucnost je předmětem odhadu a výpočtu. Podle amerického úřadu pro sčítání lidu žilo k 1. 11. 2021 na Zemi 8,8 miliardy lidí.[2] Podle OSN k 15. listopadu 2022 žilo 8 miliard lidí.

Růst světové populace se začal zrychlovat od 17. století, roční přírůstek dosáhl vrcholu 2,24 % v roce 1964 a do roku 2022 opět poklesl na 0,83 %.[3] Současné předpovědi počítají se stálým růstem i do budoucna, i když se jeho rychlost bude snižovat. Různé modely počítají s tím, že by světová populace mohla dosáhnout 9,8 až 11,3 miliardy v roce 2050. Pak by podle většiny odhadů měla začít klesat. Korekce populace je nevyhnutelná.[4]

Odhaduje se, že historicky na světě žilo celkem přes 120 miliard příslušníků druhu Homo sapiens.[5]

Nejlidnatějším kontinentem je Asie (60 % světové populace), přičemž samy dva nejlidnatější státy Asie – Indie a Čína – tvoří 37 %. Asi 15 % světové populace žije v Africe, 11 % v Evropě, 9 % v Latinské Americe, 5 % v Severní Americe a 0,5 % v Austrálii a Oceánii. Evropská unie s více než 502 miliony obyvatel (2011) tvoří 7,2 % světové populace, umístila by se tak na třetím místě.[6]

Přibližně třetina světové populace žije v nadmořských výškách do 100 m (medián je 194 m a průměr 435 m). Medián hustoty obyvatel je 262 obyvatel na kilometr čtvereční,[7] což je například přibližně dvojnásobek hustoty osídlení v ČR a desetina hustoty osídlení v Praze.

Nejlidnatější státy světa

[editovat | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Seznam států světa podle počtu obyvatel.

K roku 2026 je nejlidnatější zemí světa Indie, která v roce 2023 předstihla Čínu, na třetím místě následují s velkým odstupem USA.

Image
Země podle porodnosti v letech 2000–2005
Image
Graf světové populace za posledních 12 tisíc let. Populace na ose s logaritmickým měřítkem
Image
Graf nárůstu světové populace a jeho předpověď. Nejrychleji populace rostla ve 20. století.

Na vývoji populace se podílí jak porodnost (natalita), tak úmrtnost (mortalita). Modely vývoje populace však obvykle počítají se střední očekávanou délkou života při narození.

Historický vývoj populace

[editovat | editovat zdroj]
  • před 70 tisíci lety se odhaduje na 15 tisíc a následoval růst ještě než nastala neolitická revoluce[8];
  • 10 tisíc let př. n. l. dosáhl 5 milionů;
  • 6 tisíc let př. n. l. 10 milionů;
  • 4000 př. n. l. 20 milionů;
  • 1000 př. n. l. 50 milionů;
  • 500 př. n. l. 100 milionů;
  • k roku 1 n. l. 200 milionů;
  • k roku 1000 n. l. 310 milionů.

I když v polovině 14. století došlo k mírnému poklesu kvůli morovým epidemiím v Evropě (populace byla nestabilní i dříve v neolitu)[9] a v polovině 17. století kvůli válkám a epidemiím, k roku 1750 – kdy začínají spolehlivější data – žilo na Zemi asi 790 milionů lidí.

Tabulka ukazuje roky, kdy populace vzrostla o další miliardu, a zároveň počet roků, kdy ke změně došlo.

Mezníky světové populace (odhady UBBC)
Populace
(v miliardách)
123456789
Rok 180419271960197419871999201220222034
Za období (let) ––12333141312131012

Vývoj populace podle oblastí

[editovat | editovat zdroj]
Image
Graf rozložení populace do oblastí v letech −4000 až 2000. Zdola nahoru: Čína, Indie, zbytek Asie, Evropa, Afrika a ostatní (Amerika, Oceánie)

Ačkoli světová populace v historické době (tj. za posledních asi 6000 let) vzrostla více než stokrát, procentuální podíly jednotlivých hlavních oblastí se příliš nezměnily (viz graf). Od 19. století výrazně vzrostl podíl obou Amerik a od počátku 20. století se snížil podíl Evropy.

Následující tabulky zachycují vývoj populace po oblastech jednak v milionech, jednak v procentních podílech na celku světové populace. Území bývalého Sovětského svazu jsou započtena do Evropy. Latinská Amerika zahrnuje Mexiko, Střední a Jižní Ameriku a Karibik.[10][11][12]

Vývoj populace po oblastech (v milionech)
Oblast15001600170017501800185019001950199920082012205021002150
Svět 4585806827919781,2621,6502,5215,9786,7077,0529,72510,8549,746
Afrika 861141061061071111332217679731,0522,4784,1852,308
Asie 2433394365026358099471,4023,6344,0544,2505,2674,7125,561
Evropa 84111125163203276408547729732740628639517
Latinská Amerika s Karibikem 39101016243874167511577603784736912
Severní Amerika 332272682172307337351433513398
Oceanie 333222613303438577051
Vývoj rozložení populace po oblastech (v procentech)
Oblast15001600170017501800185019001950199920082012205021002150
Svět 100100100100100100100100100100100100100100
Afrika 18,819,715,513,410,98,88,18,812,814,515,225,538,623,7
Asie 53,158,463,963,964,964,157,455,660,860,460,354,243,457,1
Evropa 18,319,118,320,620,821,924,721,712,210,910,57,65,95,3
Latinská Amerika s Karibikem 8,51,71,52,02,53,04,56,68,58,68,68,16,89,4
Severní Amerika 0,70,50,30,30,72,15,06,85,15,05,04,54,74,1
Oceánie 0,70,50,40,30,20,20,40,50,50,50,50,60,60,5

Urbanizace

[editovat | editovat zdroj]

Významným jevem ve vývoji světové populace v posledních dvou stoletích je urbanizace, růst populace, která žije v sídlech s více než 5 000 obyvateli. Roku 1800 žila ve městech 3 % světové populace, roku 2010 to bylo 50,5 %.[13] Městská populace tak od roku 2010 tvoří více než polovinu celé populace.

V tomto článku byly použity překlady textů z článků World population na anglické Wikipedii a Weltbevölkerung na německé Wikipedii.

  1. https://population.un.org/wpp/Graphs/Probabilistic/POP/TOT/900
  2. World Population Clock at the U.S. Census Bureau. www.worldometers.info [online]. Dostupné online.
  3. World Population by Year [online]. [cit. 2024-08-01]. Dostupné online. (anglicky)
  4. Population ecologist warns that humanity is on the verge of massive population correction. phys.org [online]. [cit. 2023-08-23]. Dostupné online.
  5. CURTIN, Ciara. Fact or Fiction?: Living People Outnumber the Dead. Scientific American [online]. 2007-03-01 [cit. 2022-11-24]. Dostupné online. (anglicky)
  6. Archivovaná kopie. epp.eurostat.ec.europa.eu [online]. [cit. 2011-10-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-01-06.
  7. COHEN, Joel E.; SMALL, Christopher. Hypsographic demography: The distribution of human population by altitude. S. 14009–14014. Proceedings of the National Academy of Sciences [online]. 1998-11-24. Roč. 95, čís. 24, s. 14009–14014. Dostupné online. doi:10.1073/pnas.95.24.14009. (anglicky)
  8. Human population explosion started well before the neolithic. 6000generations.wordpress.com [online]. 2013-09-26 [cit. 2022-11-24]. Dostupné online. (anglicky)
  9. From boom to bust in Neolithic Europe. www.earthmagazine.org [online]. [cit. 2024-11-21]. Dostupné online.
  10. World Population Prospects. esa.un.org [online]. [cit. 2011-10-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-12-16.
  11. The World at 1999-10-12
  12. UN report 2004 data (2010-08-01)
  13. World Demographics Profile. www.indexmundi.com [online]. [cit. 2024-11-21]. Dostupné online.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Databáze
Organizace
Statistiky a mapy
Populační „hodiny“